Robert Jurajda – oslavil 40 let, ale fotbal chce hrát stále

Prožil bohatou kariéru, hrával v Baníku Ostrava, postavil na nohy fotbal v Zubří a letos slaví čtyřicátiny. Robert Jurajda sice od spoluhráčů dostal důchodcovské papuče, ale kopačky na hřebík se ještě rozhodně nechystá. Jaké byla tvoje fotbalové začátky?
Začínal jsem v šesti letech v Zubří. Zůstal jsem tam do 13 let a pak jsem odešel do Baníku Ostrava, kde jsem ve stejném ročníku hrával například s Martinem Lukešem.
Co povinná vojenská služba?
Bylo to na rok. Hrával jsem divizi za Duklu Hranice a pak za Hulín.
Tvůj fotbalový osud je spojen také s Rožnovem a Valmezem?
Po vojně mne oslovil Rožnov. Tam pamatuji dvě éry v tehdy ještě župním přeboru Moravskoslezského kraje. Ta první pod Zdeňkem Pavlátem nebyla tak vydařená jako ta druhá pod pány Kubínem, Brožem a Bukovjanem. Za Valmez jsem hrával divizi dva roky, ale pořád mne to jak odtud tak z Rožnova táhlo zpět do Zubří.
Fotbal v Zubří před tvým návratem a vstupem do funkce předsedy klubu prošel velkými změnami?
Zubří hrálo sloučené s Rožnovem pod hlavičkou 1. Valašského FC. Pak přišla Ivossta Zubří. Mým cílem bylo se vrátit, vstoupit do vedení klubu a osamostatnit fotbal pod hlavičkou FC, což se podařilo a ve funkci předsedy klubu jsem již patnáct let.
Na jaké spoluhráče nejraději vzpomínáš?
Je to Igor Kundrát, Josef Mizera a Martin Guráš, s kterým se stýkáme dodnes.
A co nejoblíbenější trenéři?
Nejkvalitnějším byl Pavel Hajný a vyhovuje mi také současný trenér Zubří Martin Nerád.
Hraješ post ofenzivního středního záložníka. Byl jste někdy i králem střelců?
Stalo se to dvakrát, jednou v 1. B třídě a jednou v 1. A třídě.
Zažil jsi postupy a sestupy?
Sestup jsem naštěstí nezažil, postupoval jsem se Zubřím v roce 2008 do 1. A třídy.
Provázela tě zranění?
Musím zaklepat. Před 18 lety jsem podstoupil plastiku křížového vazu v koleni a od té doby je to dobré.
Slavil jsi čtyřicátiny. Myslíš na konec kariéry?
Kamarádi mi darovali papuče, takže mne posílají asi do důchodu, ale já jim tu radost ještě neudělám. Chtěl bych se ještě tak dva, tři roky fotbalem v Zubří bavit minimálně na špici okresního přeboru. Už jsem sice hrál stopera, ale nyní jsme na toto místo našli hráče, takže jsem se opět posunul do zálohy a je to paráda. V Ústí v poslední zápase jsem dal hattrick.