K soupeři jsme zajížděli netradičně v pátek, jelikož nás požádal o změnu termínu a my jsme mu vyšli vstříc. Hutisko se na jaře zlepšilo a my jsme nic nepodcenili. Oni vlastně celý zápas měli snahu hrozit dlouhými nakopávanými balóny, ale naše obrana tyto nákopy skvěle eliminovala. My jsme měli ze hry více šancí, když třikrát střílel aktivní Vavřín, po kličkách pak Drda nebo Pavlíček. Velké dvě šance měl i Nerád, ale bohužel všechny zmíněné střely byly buď slabé, nepřesné nebo zablokované. Hutisko mělo největší šanci z rohu, kdy propadnutý balón kopal jejich útočník do shluku těl, ale do brány ho neprotlačil.

Druhá půle se vlastně opakovala a my jsme měli ze hry daleko více šancí. Nejprve pálil Drda, pak Raždík. Gólman hostí střely chytil. Pak Vavřín nabil Pavlíčkovi na šestnáctku a střele chyběly milimetry. Následovaly naše další dvě střely z úhlu od Drdy a Teleckého. Domácím ale znatelně ubývaly síly a náš trenér Nerád zkušeně vystřídal, aby domácí neměli šanci na nádech a odpočinek. Po chvilce přišla už naše golová radost. Dlouhý balón za obranu skvěle prodloužil Nerád na střídajícího Borutu a ten chladnokrevně proměnil. Domácí to zkoušeli, ale k naší bráně se moc nedostávali. Větší šanci měli jen z přímého kopu, ale Jurka v bráně balón na dvakrát zkrotil. V závěru utkání pak vybojoval u lajny balón Pavlica, poslal ho na Kantora, ten se skvěle uvolnil, posadil domácího stopera na zadek na trávu a utíkal sám na brankáře. Mohl střílet, ale nahrál ještě nabíhajícímu Lojkáskovi na druhou stranu a ten zavěsil pumelicí pod břevno.

V závěru se pak domácí stoper pokusil vyprovokovat strkanici, ale pozorné trio rozhodčích Křenek – Žmiják – Holub ho odměnilo po vzájemné konzultaci červenou kartou. My jsme vyhráli zaslouženě a těšíme se na další domácí zápas s Hošťálkovou.